Adolfovo mlíko SNK

Na víkend hlídám předpověď (v týdnu sněžilo a vypadá to na poslední jízdu, vždyť je taky duben), v sobotu ráno ukazuje windguru tak půl na půl, Medard vyděsil bezvětřím, ale webcamera Milešovka v oparu má 4,4 m/s. Čímž je VÝJEZD POTVRZEN.

Na místě bílá mlha s hraniční viditelností tak 20m, vítr 6-7,4 m/s, teplota -2°C. Chvilku jsme čekali, ale pak ježdění až do 16-17. Pár lidí odjelo po pár šlákách, ale v podstatě to bylo super, vítr stabilní a zábava zkusit se dostat z mlíka zpátky k autu a při jízdě se s nikým nestrazit. Dal jsem to na SNB, protože vítr byl stabilní a plac placatý. Prašan z týdne trochu zledovatěl, ale stále byl měkký. 

Několik desítek metrů od silnice totální bílá samota. Člověk vidí, že je sám ve středu viditelného světa, středobodem všeho, jediný v bílém vesmíru. Úžasný pocit.

Jediné orientační body jsou směr větru a v případě bloudění navigace v mobilu. Kdyby nebyl vítr, podíváš se do leva, doprava a během okamžiku nevíš kterým směrem se vracet.

Tomáš dal delší výjezd kamsi do pryč (bez mobilu), málem srazil jednu běžkařku a vzápětí to napálil do lesa, sice brzdil, ale stejně pověsil Frenzynu na smrk. Naštěstí sjela dolu a zpátky šel raději pěšky. Netrefil stín lesa, tak šel jinam, k jinému stínu lesa. U parkoviště u Adolfova (to nevěděl) se zeptal na cestu a pak rádce pro jistotu ještě jednou obešel, protože je špatně pochopil. Konečně mu docvaklo, kde je a tak další 1km po silnici k autu 🙂 To celé na méně než 1km čtverečním. Je to dárek.

Sice bylo pod nulou, ale mlha namrzala a tak za chvíli přibylo na kitu tak 2 kg ledu na šnůrách.

Mohlo by se vám také líbit...